Jan Skácel ÚNOR Tak to je únor, černý tvrdý měsíc. A se sněhem, co dávno není bílý. A s vodou roztříštěnou v nízkých řečištích, když mrazy udeřily. A hrozně vychrtlí jsme touhou po jaru. I oči pohubly nám jako boky laní. Ve snách se děsíme, že jestli jaro přijde, zůstanem opodál a budem nepoznaní.
